Skautská lípa republiky

V roce 2018 jsme oslavili sté narozeniny naší republiky, a i když se někomu snad může zdát, že bylo řečeno vše, co mohlo, ve skutečnosti je zde stále mnoho příběhů, které na odvyprávění teprve čekají. Jedním z nich je i příběh kyjovské lípy republiky.

 

 

 

 

 

 

 

 

Na podzim roku 1968 je Československo už několik měsíců okupováno vojsky Varšavské smlouvy, sen o svobodnějším státě se postupně ztrácí, ale lidé zatím ještě neupadli do letargie a stále se snaží alespoň zčásti zachovat svůj způsob života. Ani Junák ještě nebyl zakázán.

A v takové situaci dorazil 28. říjen – 50. výročí vzniku Československé republiky.

Přestože bylo jasné, že nastupujícímu režimu oslavy vzniku demokratického Československa nebudou příliš po chuti, mnozí se do nich začali s nadšením zapojovat. Oblíbeným způsobem se pak stalo vysazování národních stromů – lip.

A právě v Kyjově se tohoto úkolu chopili místní skauti – dva oddíly, které zde působily.

První, ten, na který dnes navazuje naše středisko, pojal akci ve velkém a vysadil alej lip na cestě vedoucí k nemocnici (dnešní nadjezd). Akce se těšila velké účasti a pozornosti, což se bohužel stalo lipové aleji velmi rychle osudným, když ji komunistické úřady po krátké době nařídily zlikvidovat.

Druhý oddíl, předchůdce dnešních kyjovských YMCA skautů, jednal o poznání opatrněji. Vysazen byl pouze jeden strom, v noci a s vědomím jen několika lidí. Umístěn byl na poměrně nenápadné místo na dnešním sídlišti Za Stadionem (dnes za samoobsluhou na tomto sídlišti) a časem zůstal zapomenut. Možná že i to napomohlo jeho záchraně, neboť tato jediná lípa nejenže přetrvala období komunistického režimu, ale vydržela až do dnešních dní, kdy se o její existenci konečně znovu rozšířilo povědomí.

V současnosti se město Kyjov chystá lípu prohlásit za památný strom a označit ji pamětní destičkou právě proto, aby její příběh nebyl znovu zapomenut.

Ač ani po padesáti letech nepříliš velká, stále je symbolem toho, že i v temných dobách okupace lidé věřili ve svou zemi a s láskou vzpomínali na demokracii v ní, proto i nám může být motivací k tomu, abychom beze strachu prezentovali svou víru ve skautské ideály a svůj domov.

Tento záznam byl publikován v Historie . Uložit odkaz do záložek.